Psinec

Snowy ... moje maličká čuvačka. Celý život žila bez možnosti pohybu na metrovém řetězu na okraji zemědělského družstva.  Bez přístřešku, v horku, v mrazu. Přijela celá zjizvená, s rozbitým čumáčkem a 20ticentimetrovou tříselnou kýlou. Její záchrana i následná operace přišly za minutu dvanáct. Necelý rok poté, co ke mně přišla, mi doslova zachránila život, když zneškodnila psa, který mě napadl.

Oskárek ... dva roky v útulku. Nikdo si pro něj nepřišel, nikdo se u jeho kotce nezastavil, nikoho nezaujal. Proč taky. Je starší, je černý, má jedno očičko zakalené, není ani budoucí šampion v agility. Ale zázraky se dějí těm, kdo na ně věří. A tak se stal i Oskárkovi. Našel domov u nás. A víte co? Říkám mu "inženýr Oskar". Protože miluje řešení psích hlavolamů.

Aida ... kolik z vás si adoptuje 18tiletého pejska? Kolik z vás na to má? Přesně 18 let bylo Aidě, když přijela k nám. Její panička - starší paní -  si ji vzala z útulku jako 10tiletou s tím, že u ní dožije. Dožila panička, Aida skončila opět v útulku. Naštěstí ne nadlouho. Navzdory svému věku je Aida neskutečné torpédo a já jenom doufám, že ji přežiju. :-)

Tarzan ... slovenský čuvač, který mě krátce po svém příjezdu tak zřídil, že jsem měla 7 stehů, roztrženou žílu a překousnuté zápěstí na levé ruce. Přesto jsme to spolu nevzdali. Tarzan žil na řetězu, misku s vodou měl plnou plísně a z hladu a zoufalství pojídal vlastní exkrementy. Majitel, kterému byl pro týrání odebrán, o něm prohlásil, že je hloupý, protože nic neumí. Nepotkala jsem ještě hloupého psa, zato lidí nespočet. Dnes je z Tarzana nádherný, šikovný pes. Posuďte sami.

Thor ... pes, jehož příběh proběhl snad celým internetem. Thor byl odchycen s přeraženýma zadníma nohama ve svých 3 měsících a umístěn do záchytných kotců, kde se následujicí 4 měsíce krčil strachy schoulený v rohu. Po dalších 3 měsících v dočasné péči skončil v útulku a odtud putoval k nám. Převzala jsem psa, který když spatřil člověka, počůral se a pokálel strachy. Nechci ani domýšlet, co bylo příčinou tohoto stavu. Pracujeme. Stále spolu a na sobě pracujeme a ono se to lepší. Při focení těchto snímků Thor projevil neskutečnou odvahu. Sednout si doprostřed kruhu cizích lidí a nechat na sebe mířit objektivy - to bylo velké překonání sebe sama. A snad jenom znalí si všimnou sliny, která je známkou stresu.

Gaudí ... mladý pes, který se dlouho potuloval po Jesenicku. Nikdo ho nepostrádal, nikdo ho nechtěl. Přijel vyhublý, ustrašený, nikdy na sobě neměl obojek, bál se ruky, občas se strachy počůral. Dnes je z něj sebevědomý pes, který rád cvičí a protože je velice temperamentní, zkoušíme spolu různé psí sporty.

Leny ... naše modelka. Leny měla hned dvakrát smůlu na majitele. Ale i v jejím případě se naplnilo rčení: do třetice všeho dobrého. Teď už je jenom dobře a Leny si svůj vysněný domov pečlivě hlídá.

Scooby ... takový malý žížalák a nenapravitelný optimista. Jenom díky všímavé sociální pracovnici se mu od snědých spoluobčanů na sociálních dávkách nedostalo rány sekyrou do hlavy. Scooby dnes se mnou chodí do škol a školek ukazovat dětem, jak se správně chovat ke psům.

Brit ... jediný pes v Psinci, který nepoznal týrání. Brita jsem převzala od starší paní, které její vlastní rodina prodala dům, kde s Britem žila, a ona už ho dál mít nemohla. I takové věci se v životě stávají.

Sultán ...  přišel k nám v listopadu 2018. Obrovský slovenský čuvač s neskutečnou silou. Pět let strávil na řetězu na samotě v horách, kde hlídal salaš proti medvědům. Není zvyklý na lidi, není zvyklý na psy, nezná jakoukoliv manipulaci, nic z civilizovaného světa. Do všeho jde silou a útokem. Pouze na focení bylo možné mu sundat košík.  Nikdo neměl odvahu se takového psa ujmout. Tak je tady. A já se každým dnem přesvědčuji, že pod tou tvrdou a drsňáckou slupkou dřímá něžná duše obra, který nechce nic jiného, než aby měl svého člověka, který ho bude mít rád a kterého i on bude milovat a chránit. Čeká nás ještě dlouhá cesta, jejímž cílem je partnerství, důvěra i vzájemný respekt.

Bruno ... "zabiják", který byl jedním z posledních zachráněných z psího koncentráku ve Pcherách. Provozovatelka jej chtěla utratit pro jeho údajnou agresi. Na záchranu Bruna se spojilo neuvěřitelné množství lidí napříč celou republikou. Díky nim, i díky finanční podpoře spolku Berňáci v nouzi, z.s., se podařilo Bruna zachránit a na Studené Loučce pro něj vybudovat speciální kotec a výběh. Bruno přijel 26. 1. 2020. Je to asi osmiletý kříženec pyrenejského mastina. Mohutný, silný a navzdory nepříznivému osudu neuvěřitelně vitální. Je dobře, že dostal šanci na život. Na dobrý život. A jestli je dnes Bruno zabiják? Ano. Dokázal by člověka umazlit k smrti.

Max ... nekouše. Max rovnou trhá. Jako štěně si ho pořídila rodina, která naprosto nezvládla výchovu a svoje neznalosti nahradila násilím.  To stačilo na to, aby se už ve svém pouhém roce Max dostal do útulku pro agresi na lidi. Útulků vystřídal nespočet, násilí na něm rostlo. Manipulace s ním už byla možná pouze na odchytové tyči. Eutanazie byla nejčastěji vyslovovaným pojmem v souvislosti s Maxem. Na podzim roku 2019 se naštěstí dostal pod ochranná křídla spolku Dočasky De De, z.s., který Maxovi dal poslední šanci a převezl ho k nám. Max vyžaduje opravdu velmi dobrou znalost práce s agresivními psy. Pět let násilí na něm zanechalo nesmazatelné stopy.  Přesto jsem přesvědčená, že Max si svoji šanci zaslouží. On si totiž dobrovolně tento osud nevybral.

Amon ... dle všeho kříženec lišáka a šakala. :-) Když jsme ho převzali, byl mu teprve rok, ale ten rok za moc nestál. Jako tříměsíční štěně byl odebrán z nevhodných podmínek na Slovensku a převezen do ČR. Následná adopce ale šťastná nebyla. Dostal se k majiteli, který jej týral. Díky upozornění všímavých lidí, po dlouhých peripetiích a za účasti právníka, byl nakonec odebrán a přijel k nám. Amon má funkční pouze jedno očičko. O to druhé přišel patrně následkem týrání nebo neléčeného úrazu. 

GUĽKA. ... zmrzačená stará fenka. Převzali jsme ji v říjnu 2021 od Útulku Tuláčik jako 12ti letou. Jeho zaměstnanci ji odchytili ve velmi zuboženém stavu. Měla staré, hluboké, hnisající rány, které ji dlouho způsobovaly velkou bolest a Guľka kvůli nim musela podstoupit dvě operace. Navíc má vlivem neošetřeného úrazu z mládí deformovanou přední nožku. Protože starého zmrzačeného psa nikdo adoptovat nechtěl, vzali jsme si ji my. I přesto všechno, co lidé Guľce udělali, všechny kolem sebe miluje a pokaždé nás vítá rozesmátým čenichem. Teď se jí snažíme všechno vynahradit, aby zbytek života už byl jenom radost a ne utrpení.

ARTOS ... alabaj (středoasijský pastevecký pes). V prosinci 2021 k nám přijel ze Slovenska na převýchovu, protože se ho všichni báli. Bylo mu 5 let. Čtyři roky hlídal firmu jako živý alarm, jenomže pak firma zkrachovala a Artos neměl kam jít, neboť se ho bál i vlastní majitel. Ten ho nakonec zavezl do útulku, ale ani tam si s ním nevěděli rady a tak putoval k nám. Alabajové nemají mimku, takže první týdny byly velmi adrenalinové. Navíc to jsou psi "jednoho pána", velmi těžko mění prostředí a majitele a váží přes 70kilo. Jak jsem s Artosem pracovala, stalo se něco, o čem sousta lidí sní: vzniklo mezi námi přátelství. A přátelé se přece neopouštějí. :-)

Foto: Sofie Skřipská a Michal Skřipský. Děkujeme.